Jdi na obsah Jdi na menu
 

HUBERTOVA JÍZDA - Červený Dvůr

Stáj POHODA ve spolupráci s Psychiatrickou léčebnou Červený Dvůr pořádá dne 22. 10. 2011 Hubertovu jízdu v zámeckém parku u zámku Červený Dvůr.

Obrazek

Na programu je:

  • slavnostní nástup jezdců
  • úvodní ukázková jízda jezdců přes překážky
  • štafetový dostih
  • halali - vítěz získává cenu Stáje POHODA
  • vše za doprovodu originálního loveckého trubačského tria
  • plenérová výstava fotografií v přestávce, kdy jezdci vyjíždí na zhruba hodinovou vyjížďku, je zajištěno občerstvení a oheň
  • Jako vyjádření úcty a poděkování za podporu a pomoc při organizaci psychiatrické  léčebně je celá akce přísně lihuprostá
  • účast s vlastním koněm lze dohodnout na tel: 777 234 212

 

Zámek a park Červený Dvůr

Zámek dala postavit v roce 1672 Marie Arnoštka z Eggenberku. Historie přilehlého parku je však mnohem starší, sahá až k bratřím Vilému a Petru Vokům z Rožmberka. Mladší Petr zřídil v roce 1598 u tehdejšího Nového dvora chvalšinského oboru, kde Rožmberkové chovali bobry, bažanty, koroptve a křepelky. Během druhé poloviny 18. století se původní bažantnice proměnila v náročně řešenou barokní zahradu.

Nejen historické malby napovídají, že k parku vždy neodmyslitelně patřili koně. K projížďkám sloužila například takzvaná Zelená cesta vinoucí se po obvodu celého areálu. Dodnes je dochovaná část původní jízdárny. Někdejší obyvatelé zámečku a návštěvníci zahrady se tu však setkávali i s jinými zvířaty. V zahradě byli chováni bobři, čínští bažanti, bengálští jeleni či angorští králíci. K zajímavostem lze přičíst i takzvanou Švýcárnu, stáj pro krávy švýcarského původu, kde šlechtici ze salonku odděleného od dobytka prosklenou stěnou mohli pozorovat služebnictvo pečující o dobytek a v pohodlí svých křesel popíjet čerstvě nadojené mléko.

Klisna Bajáda s jezdkyní Kristýnou Sedlákovou zdolává překážku na Hubertské jízdě Stáje POHODA v Červeném Dvoře 10. 11. 2007.

Foto: Jiří Krška

 
V roce 1966, kdy byla v Červeném Dvoře zřízena léčebna pro lidi trpící závislostí na alkoholu. Tehdy byl celý areál zpustlý a zámek byl téměř před demolicí. Pracovníci i pacienti léčebny se od počátku snažili zámecký areál zvelebovat, a mají tedy nemalý podíl na zachování této unikátní historické památky.

Hubertova jízda je obdobou někdejších parforsních honů

Za ranního šera vyjeli objezdníci obeznat zvěř – většinou jelení. Následně mohla být smečka přivedena do obory a nasazena na čerstvou stopu. Poté určil vedoucí honu, který jelen bude loven a kde bude sraz – meet. Na smluvené místo se pak dostavili všichni účastníci honu – vrchní lovčí, psovodi se psy, podkoní s náhradními koňmi a nakonec i společnost lovců. Majitel panství převzal na místě srazu hlášení vrchního lovčího a vydal pokyn k zahájení lovu – vytlačení jelena. Polootevřené lovecké kočáry (chaise) zůstaly na místě a v nich sedící dámy sledovaly dění. Psi navedení na stopu, lovci nasedli na koně, rozjeli se do půlkruhu a v kroku hledali jelena. Psi totiž často ztráceli stopu, museli být svoláni do smečky a nasazeni znovu. Tyto prostoje jezdci využívali k občerstvení a přesedlání koní. Hon tak často trval 5 až 6 hodin.

Když byl jelen dostižen a obklopen smečkou psů, přeťali mu objezdníci na zadních bězích šlachy a vybraný vzácný host mu poté dal poslední ránu. Lesem zazněla fanfára HALALI, ohlašující konec lovu. Účastníci lovu stáhli pravou rukavici, tasili tesáky a provolávali za zvuku fanfár halali. Následovalo obřadné zakončení honu a byl vzdán hold ulovené zvěři. Při návratu na sídlo panství jeli vpředu objezdníci se smečkou, za nimi vrchní lovčí, pak majitel panství s hosty. Následovaly kočáry a valník s uloveným jelenem. Teprve na hradu nebo zámku byl odtrouben konec honu.Novodobý parforsní hon je už jen ritualizovaný, stejně tak o Hubertská jízda. V první části jezdci obvykle projedou s koňmi parkur, poté jedou všichni na vyjížďku do přírody, kde mohou být také umístěny překážky. Závěr Huberta je takzvané halali, čili hon na lišku. Ten je stylizován do závodu, kdy se jezdci snaží zmocnit liščího ocasu, který je umístěn buďto na kabátě prvního jezdce „lišky“ nebo je zavěšen v cíli. Později večer jsou při slavnostním soudu vyčítány jezdcům chyby, za které musejí hříšníci platit plněním rozličných úkolů. 

 

 

 
 

 

Facebook

Kontakt

Věra Studená

tel: 773 141 115

stajpohoda@seznam.cz